Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
Chrudimské opevnění
V zakládací listině města, která se v originálu nezachovala, se objevuje zmínka o chrudimském hradu a o staré Chrudimi. U nově zakládaného města požadoval panovník jeho sílu a pevnost, kterou měly dodat zejména městské příkopy a hradby. Jeho existence je největší záhadou historie Chrudimi. O něco více informací máme o opevnění města (či hradu ?), ze kterého se v podstatě také nic nedochovalo.
Za součást hradu byla považována tzv. Žižkova věž, stojící do roku 1847 v sousedství domu čp. 57/1. V době svého zániku měla v přízemí 2,25 metrů silné zdi, byla dvoupatrová, přístupná pouze žebříkem, s nízkou šindelovou střechou. Věž byla spojena s protilehlým kostelem N.P. Marie zdí, do níž byla prolomena brána s hrotitým obloukem. Doba postavení věže není známa.
Původně součástí hradního opevnění byla i věž Hláska, vysoká, čtverhranná, ukončená věžičkou s plechovou městskou orlicí. Svého času v ní bydlíval trubač neboli hlásný. Roku 1717 se zřítila a již nikdy nebyla obnovena. Vstupy do města, uzavřeného příkopy a hradbami, umožňovala Horní brána, Dolní brána a Tmavá fortna.
Horní brána se skládala ze tří bran, z nichž nejmenší neměla vrata. První horní brána stála do roku 1879 u Vamberova domu. Dům je označen deskou původního vlastníka. Měla zubatý štít, na němž byl městský znak. Prostřední horní brána ležela u tehdejšího vstupu do Břetislavovy ulice a pojila se na věž Hlásku. Zbořena byla roku 1801. Nejmenší horní brána byla pro obranu města bezvýznamná a jako taková byla zbořena roku 1803.
Dolní brána (Pražská) se skládala ze tří průjezdních věží. Nejodolnější z nich, klenutá, byla postavena těsně u dvojobloukového mostu přes náhon řeky Chrudimky. Ještě počátkem 19. století měla ozdobný štít s namalovaným městským znakem. Uzavírala se padací mříží. Druhá, prostřední dolní brána, byla čtverhranná, vysoká se silnými zdmi, úzká s nízkou klenbou, bez jakýchkoliv ozdob. Tyto dvě brány byly zbořeny v souvislosti s výstavbou silnice na Vysoké Mýto v roce 1822. Třetí dolní brána byla postavena z tesaných kvádrů, neklenutá s padací mříží.
Tmavá fortna z roku 1439, dnes běžně označována jako Myší díra, je úzká chodba 27,5 metrů dlouhá s valenou klenbou. Byla opatřena trojími pevnými dveřmi ze silných fošen okovaných železem. Původně byla tak úzká, že mohl projít pouze jediný člověk. Její dnešní stav pochází z roku 1841, kdy byla opravena, omítnuta a rozšířena. Téhož roku byly zřízeny od fortny směrem dolů schody a dřevěný můstek byl nahrazen kamenným.
Použitá literatura: internetové stránky www.chrudim.cz
Převzato z Vlastivědných listů Pardubického kraje číslo 2/2005
Author | 22. 08. 2005 | [Kategorie: Chrudimsko] | Odkaz
Předchozí: Cihelna v Králíkách na téma "Ostravská operace 1945"
Následující: Josef Ressel
Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
