Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
Italský „baumeister“ Castelli v Letohradu a v regionu východních Čech
 |
| Klášter v Králíkách |
Vzhled a prostředí poddanského města města Kyšperka (dnes Letohradu) se kvalitativně změnilo vybudováním aristokratické rezidence v osmdesátých letech 17. století. Hynek Jetřich Vitanovský, který pan-ství spravoval v letech 1661-1681, si nechal postavit, pravděpodobně v místech tvrze, barokní zámek se zámeckou kapli sv. Václava. Tato stavba trvale ovlivnila panoráma města. Barokní umění proniklo ve druhé polovině 17. století i do menších měst v Českých zemích a utvářel se typicky barokní ráz české krajiny. Významnou roli zde hrála nejenom světská, ale i církevní architektura. Na kopci nad Kyšperkem byly pozůstatky hradu a pod kopcem na kraji města stála tvrz. Nové válečné techniky potlačily význam dříve nedobytných hradů a požadavkům pohodlnějšího bydlení a vyššího přepychu neodpovídalo bydlení v tvrzi. Nový majitel kyšpereckého panství Hynek Jetřich Vitanovský, který panství spravoval v letech 1661 – 1681, se rozhodl pro stavbu nového zámku. Stavbu si objednal u Andrease Castelliho, který patřil do okruhu italských stavitelů a kameníků usazených v Chrudimi 1. Tito lidé přišli do Čech v období renesance, ale podíleli se i na stavbách pokročilého 17. a 18. století. Andreas Cas-telli se v chrudimských písemnostech uvádí jako „bau-meister“ v letech 1691 – 1700 2. Kyšperecká raně barokní architektura z poslední čtvr-tiny 17. století se vyvíjela v ekonomicky i umělecky jiných poměrech, a to v době intenzivní budovatelské činnosti hraběte Vitanovského. Kyšperecký zámek byl postaven v dobrém slohovém průměru tehdejší doby až na bohatou štukovou výzdobu zámecké kaple. Podle kroniky místního špitálu byla „v roce 1680 postavena zámecká kaple, kterou nechal Vitanovský mnohým nákladem od milánských umělců zdobit překrásnými štukatérskými pracemi“ 3. Můžeme se domnívat, že se zámek stavěl již před rokem 1680. Svědčila by o tom událost, která se odehrála roku 1679. Syn kyšpereckého měšťana Kristián Bernkopf se živil „malířským kumštem“, jak je zapsáno v pozemkové knize města a roku 1679 utekl od své práce. Vrchnost uložila Vilému Maxmiliánovi Hottmarovi, aby uprchlého Kristiána vyhledal a přivedl zpět k dokončení práce. Škoda, kterou způsobil svým útěkem, se měla od něho vymáhat 4. Na jeho návratu měla velký zájem nejen vrchnost, která stavěla zámek, ale i sám Hottmar. Bohužel prameny mlčí o tom, zda se podařilo přivést Kristiána zpět 4. Stavba zámku byla pro Castelliho velkou zakázkou a je proto pochopitelné, že se v Kyšperku ubytoval. Zakoupil si dům v prostoru „pod zámkem“, patřily k němu také 3 strychy polí 5. Bydlel zde s celou svoji rodinou , jeho syn Ondřej studoval u piaristů v Litomyšli a v písemnostech je uváděno jeho bydliště v Kyšperku. Dům byl ve třicátých letech 18. století novou vrchností, hrabětem Norbertem Kolovratem, vykoupen a zbořen. Je škoda, že se v archivním fondu Velkostatku Kyšperk nedo-chovaly žádné písemnosti ani provozního nebo ekonomického charakteru z období stavby zámku. Další stavbou Anderase Castelliho v Kyšperku byla v roce 1680 stavba kapličky zasvěcené Bolestné Panně Marii. Kapličku si nechal postavit u cesty vedoucí z Kyšperka do Šedivce Vilém Maxmilián Hottmar. Byl královským výběrčím daně za zboží dovezené z ciziny do Čech. Celní stanoviště měl v Kyšperku, kde vlastnil i dům. Takovýchto celních stanovišť bylo tehdy v Čechách celkem deset. Hottmar byl významným a bohatým člověkem. K jeho přátelům patřil také Andreas Castelli. Spolu půj-čovali finanční prostředky kyšpereckým měšťanům. Kaplička svým vzhledem odpovídala stavbám Castelliho. Svou architekturou splynula s krajinou. Nejenom místní ale i kolemjdoucí zde projevovali svůj náboženský cit, posilovali zde svoji víru a prosili o splnění svých žádostí nebo projevovali dík za prokázamou pomoc. Jelikož Kyšperk v té době neměl farní kostel, byly v ní slouženy bohoslužby. Roku 1683 byla založena donátorem Vilé-mem Maxmiliánem Hottmarem nadace k zajištění provo-zu a údržby kaple. Nadaci spravovali Hottmar a Andreas Castelli. Tato stavba byla v Kyšperku první větší církevní stavbou postavenou z iniciativy a financí měšťana 6.
Působnost stavitele Castelliho v Kyšperku nebyla neznámá ani v Lanškrouně. Tamější městská rada se rozhodla roku 1683 postavit na lanškrounském náměstí sochu Panny Marie jako poděkování za odvrácení moru a tureckého nebezpečí. Ještě v roce 1683 uzavřeli smlouvu s Andreasem Castellim na umístění a postavení sochy 7. Město se zavázalo opatřit potřebný stavební kámen z panství Moravské Třebové. Během doby se při valtic-kém víně s Castellim spřátelili a od té doby nesly dopisy z Lanškrouna do Kyšperka oslovení „milý mistře Ondřeji“. Roku 1684 bylo umístění sochy dokončeno. S prací Castelliho byli lanškrounští velice spokojeni a požadovanou částku mu bez problémů proplatili. Roku 1685 byl postaven farní kostel sv. Mikuláše v Ostrově u Lanškrouna. Podle dobových zá-znamů byl kostel postaven podle plánu „nejmenovaného stavitele z Kyšperka“ 8. V roce 1685 působil v Kyšperku jediný stavitel - Andreas Castelli. Bohužel dnes už nemůžeme poznat Castelliho stavbu, poněvadž kostel roku 1772 vyhořel. Nově vystavěn byl roku 1773 a roku 1798 byla k němu přistavěna věž. Jaroslav Kořán připisuje stavbu kostela a servitského kláštera nad Králíkami Andreasovi Castellimu. 9 Smlouva na stavbu kostela a kláštera byla uzavřena 12. července 1698.
Základní kámen ke stavbě poutního kostela nad Králíkami byl položen 6.září 1696. Kostel byl vysvěcen 21. srpna 1700 10. Celý areál byl vybudován v barokním stylu ve znamení sedmičky, což mělo připomínat sedm bolestí Panny Marie. Stavba měla také dobově příznačnou hradbu ambitů se čtyřmi nárožními věžemi. Bohužel se nedochovala původní stavba. Osmého srpna roku 1846 blesk zapálil klášterní střechu a brzy byl i kostel v plamenech. Později byl areál opraven a znovu dostavěn 11. Poslední známou prací Castelliho byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici. Základní kámen ke stavbě byl položen 5. června 1709. Finance na stavbu vedle vrchnos-ti dali obyvatelé obcí Orlice, Mistrovice a Šedivec 12 . Kostel se stavěl v letech 1709 – 1711. Podle vyobrazení kostela před pozdější stavební úpravou ho lze přiřadit ke Castelliho stavbám. Kostel v Orlici byla zřejmě Castelliho poslední stavbou. V roce 1714 zemřel a byl pochován v kostele v Orlici. 13 V roce 1862 byly přestavěny věže kostela a jejich podoba změněna. Jméno Andrease Castelliho bylo dosud v souvislosti se stavbami v regionu východních Čech dosud neznámé. Poznání životních osudů a prací Andrease Castelliho nejen potvrzuje význam chrudimských italských stavitelů pro východní Čechy, ale ukazuje i na místa, kde působi-li.O stavbách Andrease Castelliho můžeme říci, že měly duchovní náboj, rozmlouvaly s místem a podmaňovaly i svým umístěním v krajině.
Poznámky:
1. Čeněk Florián: O zednících v Chrudimi do pol. 19.století. Zvl. Otisk z časopisu Společnosti přátel starožitností č. 3 – 4, 1946
2. Dr. Prokop Toman: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 1993, seš. 2, str. 126 Castelli Andrea, stavitel Vlach v Chrudimi 1691 – 1700, Castelli Quirigo + 1679 na Svatém Kopečku. Štukatér na Moravě z konce 17. století. Pracoval na vnitřní výzdobě štukované klenby chrámu na Svatém Kopečku u Olomouce v letech 1671 – 1679. Zhotovil také hlavní oltář pro chrám na Petrově v Brně.
3. SOkA Ústí n/O., AM Kyšperk, Kronika špitálu
4. SOkA Ústí n/O., AM Kyšperk, pozemková kniha
5. Stanislav Adamec: Město Kyšperk a jeho obyvatelé v 17. – 20. století. Letohrad 2003, str. 52, 110
6. SOA Zámrsk, Vs Kyšperk, inv.č. 14287
7. SOkA Ústí n/O., AM Lanškroun, č.kn. 655
8. Josef Cibulka – Jan Sokol: Soupis památek historických a uměleckých v okresu Lanškrounském, Praha 1935, str. 182.
9. Jaroslav Kořán: Barok pod orlickými horami.In: Orlické hory a Podorlicko, 1970, č.3, str. 105
10. Věra Sekotová: Barokní pouti Knířov, Vraclav, Králíky. In: Vraclav – genius Jednoho místa. Příspěvky ze sympozia. Vysoké Mýto 2001 11. Krátký popis dějin Hory Matky Boží u Králík. Re-demptoristé, Vimperk 1919
12 a 13. Stanislav Adamec: Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad. Letohrad 1999
Převzato z Vlastivědných listů Pardubického kraje číslo 3/2006
Mgr. Věra Sekotová | 29. 12. 2006 | [Kategorie: Osobnosti kraje] | Odkaz
Předchozí: Teréza Nováková a východní Čechy
Následující: Nové projekty zajistí rozvoj turistického ruchu v Moravské Třebové
Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
