Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko   Pardubicko   Orlickoústecko   Svitavsko   Historie   Osobnosti   Aktuality   Pardubický kraj   Literatura   Mikroregiony  Rejstřík 


Vydejte se do Mladějova

Foto: Archiv Mladějovské průmyslové železnice
První zmínky o obci Mladějov pocházejí ze třináctého století, kdy bylo českomoravské pomezí kolonizováno. Český název Mladějov se ustálil spolu s německým Blosdorf někdy v průběhu patnáctého či šestnáctého století. Od roku 1669 patřily pozemky v tomto kraji Liechtensteinům, kteří zde v roce 1862 zahájili těžbu nepříliš kvalitního uhlí.
V osmdesátých letech devatenáctého století byl pod uhlím nalezen lupek vhodný k výrobě ohnivzdorných materiálů.
U dolů se lupek až do sedmdesátých let 19. století pálil v klasických či postupných milířích. Postupně se odkrývala nová ložiska nad Novou Vsí a na Hřebči. Materiál byl do Mladějova dopravován zprvu koňskými povozy, později lanovkou, spojující důl nad Mladějovem se šamotkou. Lanovka zahájila provoz v roce 1902 a ukončila krátce po dostavbě dráhy.
Návrh spojit doly na Hřebči nad Novou Vsí a nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl za první světové války. Schválen byl v roce 1918 a nedlouho poté se začalo s výstavbou směrem od Hřebče. Provoz na první části dráhy byl zahájen v roce 1919, do Mladějova dojely první vlaky s lupkem o rok později.
Za celou dobu provozu se na dráze vystřídalo množství lokomotiv. První z nich vyrobená firmou Orenstein & Koppel byla dodána již v době stavby tratě. V pozdějším číslování pak dostala číslo 4. V roce 1918 byl do Mladějova dodán první stroj typu RIIIc od firmy Krauss Linz, který dostal číslo 2. O rok později následovala lokomotiva číslo 3 z továrny Breitfeld & Daněk Blansko. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zakoupilo vedení šamotky tři motorové lokomotivy typu BN 60-H vyrobené v Turčianských strojírnách Martin. Tyto stroje se používaly k posunu a na pracovních vlacích až do ukončení provozu.
V osmdesátých letech se pak uvažovalo o výměně dosluhujících parních lokomotiv za nové motorové, ale na našem trhu v té době neexistovala vhodná alternativa. Došlo tak k nákupu rumunských lokomotiv FAUR L 18H. Později se ukázalo, že patnáctitunové stroje jsou na stávající kolejový svršek příliš těžké, takže v roce 1990 byla zahájena rekonstrukce tratě na koleje o výšce 115 mm. Ta se však zastavila na km 5,3 v létě 1991. Částečně zrekonstruovaná trať sloužila provozu pouze půl roku.
K 31.12.1991 došlo k ukončení celého provozu v komplexu Mladějov - Hřebeč.
Po ukončení provozu v roce 1991 se dráha využívala již jen k dopravě obědů z místní závodní jídelny na Hřebeč a pouze jednou či dvakrát do roka vyjela parní lokomotiva s vlakem pro fotografy.
Zlom nastal rokem 1993, kdy se začali sjíždět nadšenci těchto unikátních strojů, které sloužily k dopravě lupku.
V roce 1995 byla uzavřena smlouva mezi brněnskými příznivci průmyslové železnice a MŠLZ Velké Opatovice a od roku 1998 začaly první výletní turistické jízdy. V roce 2000 šamotku koupila firma PD Refractories. Tato společnost však neměla zájem na provozování mladějovské železnice. Koleje měly být vytrhány a vozy odprodány do Anglie.
Zanedlouho však areál kupuje společnost Keramspal s.r.o., která vlastní nyní celý areál.
V nájmu zde jsou dvě neziskové organizace, z nichž jedna zajišťuje Průmyslové muzeum Mladějov a druhá obhospodařuje Mladějovskou průmyslovou dráhu.
Původně bylo v Mladějově pět parních lokomotiv. Z nich se zde nacházejí dvě funkční parní lokomotivy a třetí se renovuje. Jedná se o největší a nejtěžší lokomotivu o rozchodu 600 mm v Evropě.
Dráha mladějovské železnice začíná v areálu závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl trať pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu, na šestém kilometru se trať větví od výhybny u bývalého dolu Hugo a končí v areálu bývalého dolu Hřebeč u ústí štoly Jihlavská.
V současné době je sjízdný pouze 6,5 km dlouhý úsek trati do Nové Vsi, zbývající část prochází rekonstrukcí. Poprvé se v loňském roce podařilo na obnovu kolejového traťového svršku získat grant z Pardubického kraje. Pokud by se podařilo získat dotaci i v následujících letech, bylo by možné do čtyř let pořádat jízdy až na Hřebeč, trať by tedy měřila 10,5 km.
Mladějovská dráha je v letní sezóně využívána k turistickému provozu. Výletní vlaky jsou vedeny zrekonstruovanými parními vlaky. Dráha navazuje na síť cyklostezek, přeprava kol je zdarma.
Mladějov však není pouze průmyslová železnice, ale také expozice věnovaná stavebním a zemědělským strojům. Ze stavebních strojů je největším unikátem lanový bagr Škoda D-500, jediný, který se v Čechách podařilo zachránit. V expozici se dále nachází několik traktorů, které doplňu-je řada zemědělských strojů, jako například mlátičky, řezačky, pluhy či trakaře. Muzeum vlastní také několik silničních vozidel, jako jsou užitkové vozy a autobusy.

Přetištěno z Vlastivědných listů Pardubického kraje 3/2008.

Jan Řeháček | 06. 10. 2008 | [Kategorie: Svitavsko] | Odkaz

Předchozí: V Moravské Třebové mají největší českou mučírnu
Následující: Letohrad . znak města


Chrudimsko   Pardubicko   Orlickoústecko   Svitavsko   Historie   Osobnosti   Aktuality   Pardubický kraj   Literatura   Mikroregiony  Rejstřík 


Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz