Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
(Téměř) zapomenuté pardubické firmy – čtvrtá část
Pokračujme v naší procházce po „téměř“ zapomenutých fi rmách Pardubic a pootevřeme skromně okno do jejich historie.
Ve čtyřicátých letech (1944–1949) si Marie Čeřovská (nar. 1910 v H. Týnci) otevřela skromnou živnost, týkající se mandlování prádla, v ulici Malé č. 233 (bytem Jindřišská č. 683). Podnikání se vzdala krátce po převratu v roce 1949 z důvodu blíže nespecifi kované nemoci.1) Firmu se stejným druhem podnikání si otevřela krátce před M. Čeřovskou Růžena Vondroušková (nar. 1887 v Pardubicích). Mandlování prádla provozovala v ul. Teplého č. 1621, bytem ul. Malá č. 233. O pardubických zmrzlinářích a cukrářích jsme již psal ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka,2) proto zde jen na doplnění uvádím Václava Červenku (nar. 1889 v Chroustovicích), který se v letech 1941–1942 zabýval prodejem zmrzliny a cukrovinek v Pardubicích-Karanténa č. 5. Podnikatel stejného jména i příjmení (nar. 1905 v Pardubicích) v letech 1934–1942 prodával uhlí a palivové dříví na Bílém nám. č. 141. Zaměstnával pouze jediného pomocníka, Josefa Parolka (nar. 1904, Okrohlá, Boskovice). 3)
O něco sdílnější jsou prameny u fi rmy Viktorie Černíková, roz. Vlasákové (nar. 1901, Němčice, Pardubice), která provozovala v letech 1937–1941 výrobu papírových sáčků a obalů se skladem papíru v Pardubicích na Wilsonově tř. č. 65. Opovědění fi rmy je ze 17. 8. 1937, kde se zároveň udává i prodej obchodních tiskovin.
V případě V. Černíkové došlo k problému, protože v sobě podnikání zahrnovalo jednak živnost výrobní (výroba papír. sáčků), jednak živnost obchodní (obchod papírem a obchod. tiskovinami). Ke schválení obchodní činnosti musela být vydána nová žádost.4) K roku 1941 V. Černíková činnost fi rmy ukončila. Antonín Černý (nar. 1898, Synčany, Chrudim) provozoval v letech 1939–1942 v Pardubicích autodopravu nehromadnou a nepravidelnou se stálým stanovištěm v ul. Sladkovského č. 468.5) Bedřich Černý si založil roku 1938 speciální sportovní závod v ul. Na Zeleném č. 90. Firma existovala pouze do roku 1941. Sportovní potřeby prodával v Pardubicích i mimo jiné i Josef Franc a synové (obchodní dům U Merkura), o jehož fi rmě jsem v Listech již psal.6)
Milada Černíková (nar. 1920, Pardubice) si v roce 1941 zřídila obchod papírem, knihkupectví, psací a kancelářské potřeby. Firmu provozovala na Pernštýnském nám. č. 63 do roku 1944 (dříve Štrossova č. 44). Milada Černíková byla dcera Viktorie Černíkové, která Na Zeleném vlastnila prodejnu papíru. V souvislosti s činností fi rmy se zachoval zajímavý problém, který dokumentuje, jak velmi „citlivé“ mohly být textové či grafi cké nuance v používán fi remní značky (či ochranné známky). Malíř písma (neuveden) zapomněl totiž při tvorbě fi remního nápisu uvést tečku!! Jednalo se o pouhou zkratku „papír. sáčky.“ Tím však vznikl dojem, že fi rma obchoduje i s papírem jako takovým. Vzniklo podezření (korespondence dat. 4. 6. 1941), že paní Černíková není řádným členem grémia a nemá proto ani živnostenské oprávnění (o dalším osudu tohoto podezření archivní prameny mlčí). Dne 22. 1. 1942 byla pí. Černíkové zamítnuta žádost o udělení koncese knihkupectví z důvodu, že žadatelka nemá odborné způsobilosti v příslušném oboru. Zároveň je v obsahu uváděn i počet pardubických knihkupectví v roce 1942. Existovalo jich celkem 12, např.: Herzan, Polák, Bízek, Kolář, Lochman (z uvedených asi nejznámější), Beran a A. Hrbolková, celkový počet zaměstnanců ve všech knihkupectví byl 30.7)
V roce 1938 si Miloš Čelada otevřel na Pernštýnském nám. č. 57 velkoobchod se smíšeným zbožím, importem a balírnou čaje. Živnost provozoval od 17.5. 1920 v Opavě, ale podal si žádost o přemístění do Pardubic (12. 3. 1938). Živnost v Opavě byla založena však již v roce 1883. Jako hlavní důvod přemístění uvedl podnikatel odtržení Opavska od republiky s poukazem, že pardubičtí výrobci obalů, kartonáží i tiskárny získají nového odběratele.8) Firma M. Čelada prodávala mimo jiné i tuzemský rum, jamajský rum, výčepní kořalku a tzv. umělé brandy. M. Čelada byl členem Společenstva výrobců likérů a lihovin se sídlem v Hradci Králové. Ve fi rmě pracovala i Čeladova manželka Jarmila (nar. 1892, Praha). Firma ukončila svoji činnost 1. 7. 1947.
Čechová Marie (nar. 1876, Luže, okr. Vysoké Mýto), provozovala svoji fi rmu od roku 1903 do roku 1940. Jednalo se o obchod pleteným zbožím na Alžbětině třídě č. 389 (později Masarykova tř. 278). V roce 1906 byla k živnosti přidána ještě pletení punčoch a ponožek, i jejich opravy.9)
Antonín Čelechovský (nar 1908, Přerov, Olomoucko) založil roku 1938 medicinální drogerii s výrobou chemicko-technologických přípravků a fotopotřeb na Pernštýnském nám. č. 43. Ve stejném roce si podal žádost o rozšíření činnosti o foto-kino servis, provádění všech prací k dohotovování amatérské fotografie. Podobnou činností se zabývala v předválečné době i fi rma Karel Novák, rovněž se sídlem na Pernštýnském náměstí.
O fi rmě Karel Novák jsem psal již na stránkách Zpráv Klubu přátel Pardubicka10) i ve své rigorózní práci.11) Václav Čenčík vlastnil pouhé necelá dva roky sklad hudebních nástrojů v Jiříkově ul. č. 3/19. Firma spolupracovala se známou hradeckou fi rmou Antonín Petrof, piana, pianina a harmonia.12)
Od roku 1933 uplatnila Anna Černá tzv. vdovské právo a byla na ní převedena fi rma jejího zemřelého manžela, zabývajícího se strojírenstvím. Firma sídlila V Ráji č. 26, předtím Pražská č. 1397 (919). Ve fi rmě se střídali náměstkové jako Čeněk Zahradník (Milheimova č. 1397), dále Josef Pozdník (Rosice n.L.) a Julius Samoel (Svítkov č. 7). Strojírna existovala od 21. 1. 1925. A. Černá fi rmu převzala 12. 4. 1933. Firma existovala do roku 1948.13)
V roce 1931 Josef Černík (nar. 1902, v Dunakesz Alag, Maďarsko) založil hokynářství, trhovectví, mlékařství a povoznictví v Pardubicích, Karanténa č. 6, později Nové Jesenčany, Husova č. 146. Firma spolupracovala s fi rmou Jaroslav Balada, obchod starým papírem. Tato spolupráce byla navržena fi rmou J. Černík. 14) Pavlína Cantorová (nar. 1905) založila kolem roku 1940 obchod s koňmi, vyuč. jízdě na koni a půjčovnu koní v ul. Štefánikově č. 1395.
Podnikatel s exoticky znějícím jménem Ing. Gregorij Ciokan (nar. 1894, Stronibaby, okr. Zloclow, Ukrajina) si v Pardubicích založil obchod stavebními hmotami, ul. Holubova č. 1941–1942. Josef Cikán (nar. 1905) se stal mistrem krejčovským v Pardubičkách č. 41. Z archivních pramenů však není jasné, v jakém roce. Činnost byla uzavřena v roce 1943, kdy byl J. Cikán totálně nasazen!
František Cinek převzal roku 1941 řeznictví a uzenářství v ul. Mozartově č. 295. Z pramenů není jasné, od koho. Firmu vlastnil do roku 1944, kdy 24. 8. zahynul při leteckém útoku. Část výbavy fi rmy byla tehdy uložena ve fi rmě Procházka – autodoprava v Pardubicích. Firmu v roce 1944 převzala Anna Kostelecká, Valdštýnova č. 1035. Podle nejasné řeči archivních pramenů existovalo řeznictví a uzenářství před F. Cinkem již od roku 1914.15)
O fi rmě Marie Cermanové, dámské krejčovství (nar. 1894, Liberec), víme jen, že byla založena v roce 1941 v ul. Sladkovského č. 67.
Sdílnější jsou prameny o fi rmě Františka Crhy (nar. 1889 ve Žďáru u Kumburku). Podnikatel si založil roku 1927 galanterní kartonáž a pouzdrařství v ul. Jugmannově č. 945 (30). Firmu vedl společně se svým švagrem Karlem Libánským (nar. 1908, Městec Králové). Firma se později prezentovala jako veřejná obchodní společnost Crha a spol., kartonáž, Pardubice. Společníkem fi rmy byl i Rudolf Crha, syn majitele fi rmy.16) Antonín Cibulka (nar. 1910, Přibyslav) si v Pardubicích založil roku 1940 koncertní, divadelní a přednáškovou (osvětovou) agenturu v ul. Hostýnská č. 598. O další činnosti fi rmy nic nevíme, fi rma pravděpodobně zanikla v roce 1944. Stejně tak málo se dozvíme o fi rmě Stanislava Cypriána, který vedl v letech 1933–
1939 obchod s dřívím v Jesničánskách, ul. Chrudimská č. 146.
Podnikatel s exoticky znějícím jménem Augustin Cyrany (nar. 1911 v Pardubicích) si založil v letech 1945–1946 fi rmu na výrobu a opravy velocipédů17) a jejich součásti v ul. Masarykově č. 282 (bytem K Blahobytu č. 1913).18)
Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 4/2009.
PhDr. Petr Borovec | 22. 02. 2010 | [Kategorie: Pardubicko] | Odkaz
Předchozí: Sto let od železniční tragedie v Uhersku
Následující: Boršovský les
Chrudimsko Pardubicko Orlickoústecko Svitavsko Historie Osobnosti Aktuality Pardubický kraj Literatura Mikroregiony Rejstřík
Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
